úterý 22. února 2011

Báseň

Touha
Chtělo to víc než pouhý sen
Měl to být lehký vánek jen
Sladká růže z omamných dálek
Teď ovšem blízko jako kávy šálek

Co stát se mělo stalo se
Teď se cítím volný jak orel na obloze
Ale strachem trnu, očekávám pád
Ty muka by nikdo neprožíval rád

Málo stačí k novému poutu zrodu
Leč z pouta okov stane se
Pak už jen spousta krve a potu
Velice nepodobno té prvotní kráse

Omamná to byla představa
Sllavík pryč je, proradná vrána zůstává
Co stát se má stane
Toť však závisí pouze na Vás milý pane

A tak zůstává naděje maličká
Věřit v návrat slavíčka
Lidský život je příliš krátký
Na mrhání a hloupé hádky

Žádné komentáře:

Okomentovat